06.03.2013 09:55


Ztřeštěné filmy přilákaly intelektuály již potřinácté

Autor: Zuzana Richtrová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Brněnský Antioskar sice nepřilákal davy návštěvníků, na kvalitě mu to ovšem rozhodně neubralo. Na festival ztřeštěných filmů se vypravila Zuzana Richtrová a průběh večera zprostředkovala v reportáži.

Autor: Ema Klučovská - Vítězné video v kategorii Umělecký dojem

 

BRNO Skupinka mladých intelektuálů postává před prosklenými dveřmi. Několik z nich si krátí čas cigaretou, ostatní mezi sebou tipují, jaká podívaná je dnes večer čeká. Přišli totiž navštívit již třináctý ročník festivalu ztřeštěných amatérských filmů známého jako Brněnský AntiOskar. Do Střediska volného času Lužánky, konkrétně do jeho kohoutovické pobočky Legato, se příznivci nízkorozpočtových krátkých filmů sjíždějí pravidelně. Letos se však zdá, že je nízké teploty prvního březnového dne od návštěvy odradily.

Dívka stojící v hloučku již nemůže zimu vydržet, proto vyráží do tepla pro vstupenku. U vchodu stojí menší dřevěný stůl, na kterém je kromě červené kovové pokladničky vyskládána i nabídka občerstvení – tři druhy ochucených vod a čokoládová tyčinka. Nově příchozí vítají dva mladíci. Po zaplacení třicetikorunového vstupu jim dávají program a přejí hezký zážitek. Cesta do promítacího sálu je značena šipkami, díky nimž se nikomu v přítmí nepodaří zabloudit. V nepříliš velké místnosti se tísní šest řad po deseti židlích a pro nadstandardní zájem diváků je připraveno ještě dalších dvacet křesílek. Vepředu sálu je vidět tým promítačů, kteří na počítači dolaďují poslední detaily. Před nimi visí jedna z nejdůležitějších věcí večera - sněhobílé promítací plátno. Ačkoliv začátek akce je naplánován na devatenáctou hodinu, minutu po sedmé je sál téměř prázdný. Zdá se, že diváci tu budou oproti pořadatelům v menšině. Přestože se během několika dalších minut dostaví opozdilci, promítat se začíná před poloprázdným sálem. Moderátor Konrad Heczko všechny vítá na „nejulítlejším festivalu v České republice“.

Na plátně se začíná odvíjet děj prvního z šestnácti soutěžních filmů, které dostály požadavkům organizátorů. Ty spočívají v dodržení časové hranice patnácti minut, dále by se měli tvůrci vyvarovat dílům s obsahem směřujícím k potlačování práv a svobod menšin a k prvoplánově pornografickým scénám. Komicky působí  upozornění na nutnost děje a jednání v hlavních rolích. Výčtu omezení a doporučení dominuje "šílenství" - jako nezbytnost úspěchu, záruka kreativity.

V první části diváky nejvíce zaujal krátký film dvojice patnáctiletých žáků Základní umělecké školy v Bratislavě Martina Kotovského a Ondreje Repy. Baví i animovaný snímek o sebevrahovi, jehož pokusy o oběšení, zastřelení i upálení vyjdou vniveč, aby ho nakonec roztrhala vrtule záchranného člunu. Napětí se dá krájet při promítání krátkého filmu Josefa Blažka Noc v Myší díře, v němž ústřední dvojici pronásleduje ve známém brněnském podchodu mafie.

Po zhlédnutí prvního bloku osmi filmů je na programu krátká přestávka, kterou většina návštěvníků využije k občerstvení nebo k rychlé cigaretě před vchodem. Ve vyprázdněném sále se postarší trojice filmových nadšenců rozhodne zblízka prozkoumat sošky určené vítězům umístěné pod promítacím plátnem. Z moduritu je speciálně pro tento večer vymodelovaly a pozlatily děti z výtvarného ateliéru lužánecké pobočky centra volného času.

Cinkot zvonku zahajuje druhou část večera, která má být korunována vyhlášením vítězů. Mezi další osmičkou filmů diváci mohou spatřit parodii Davida Březiny, která pod názvem Ta naše povaha česká předkládá komediální obraz nájemného zabíjení v mnohonárodnostním Česku. Po hlučném aplausu následujesnímek Martina Bohadla Inspektoři. Dvojice kontrolorů areálu Adršpašsko-teplických skla v něm během deseti minut upozorňuje na nedostatky přírodní rezervace, například na absenci bankomatů nebo eskalátorů. Bohadlův sarkasmus publikum odmění hlasitým smíchem. Promítání ztřeštěných filmů se pomalu chýlí ke konci.Přehlídku alternativního umění uzavítá dílo Oběť Michala Fridricha.

Sál je opět osvětlen a porota ve složení Alena Balcárková, Roman Zmrzlý a Martin Formánek se odebírá k poradě, zatímco diváci dostávají možnost hlasovat pro svého favorita. Poslouží jim k tomu lístek, který dostali jako vstupenku při příchodu. Je na něm seznam všech promítaných snímků, přičemž hlasování probíhá jednoduše - zakroužkováním názvu vybraného filmu. Po chvíli jsou všechny divácké hlasy sečteny a nastává vyhlášení prvního vítěze tohoto ročníku. Diváckou cenu si odnáší snímek Martina Bohadla Inspektoři, druzí se z ocenění radují členové Kolektivu příměstského tábora na Lávce. Třetí místo obsazuje slovenský snímek Neštěstí v neštěstí od Martina Kotovského a Ondreje Repy a krátký film Katky Němcové Sad Evening.

Porota si dává s vyhlášením vítězů načas, nakonec se však přece shodne. Cenu za umělecký dojem udělují dvanáctileté Emě Klučovské z Bratislavy za téměř tříminutovou bajku Ako sa stať pávom. Zdařilost animace je, podle vyjádření porotců, vzhledem k nízkému věku autorky na velmi vysoké úrovni. Ema však ze slovenské metropole do Brna nedorazila. Cenu za nejzdařilejší parodii si odnáší krátký film Davida Březiny Ta naše povaha česká. Podle poroty totiž „parodie musí být lepší než originál, abychom se jí mohli zasmát“. Po potlesku oceněným, kteří z Prahy nedorazili, si bere porota slovo naposledy. Poprvé za třináct let existence festivalu žádnému z promítaných snímků neudělí Cenu za nejulítlejší film. Sálem se rozezní mírný povzdech, ale to už všechny zve moderátor na tradiční raut.

Promítání je u konce, ceny uděleny a filmoví nadšenci můžou s chlebíčkem v ruce vyhlížet nový, už čtrnáctý ročník oblíbeného festivalu, který si z pompéznosti amerického kolegy bude opět dělat dobrý den.

Klíčová slova: film, Brno, kultura, festival

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.