05.04.2013 10:01


Zdánlivě nekončící zima snad konečně ustoupí jaru

Autor: Michal Dvořák | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Jaké teploty nás čekají v příštím týdnu? Známe příčiny letošního chladného jara? Čekají Českou republiku záplavy? Na tyto i na mnohé další otázky odpovídal Peter Hruška, meteorolog z regionálního předpovědního pracoviště brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

meteorolog Peter Hruška, Foto: Michal DvořákMáte informace o tom, kdy se začne výrazněji oteplovat?  

Numerické modely nám naznačují, že by se mělo oteplovat již příští týden. Teplota by se postupně mohla pohybovat i nad 10°C. Samozřejmě předpověď není definitivní. Je to dáno tím, že se jedná o předpověď na příští týden, proto je pravděpodobnost její úspěšnosti nižší.

Je letošní jaro skutečně tak chladné? Jaké byly například průměrné velikonoční teploty v posledním století?

Na to je velmi těžké odpovědět, protože Velikonoce mají proměnlivé datum. Když si určíme, že by byly například již 22. března, tak průměrná denní teplota (zprůměrované denní i noční teploty) pro Brno byla 4,8°C. Kdybychom si určili datum pozdější, třeba 25. dubna, kdy je samozřejmě teplejší období, tak tam to vychází okolo 10°C. V rámci tohoto období, tedy od 22. března do 25. dubna, by se průměrné nejvyšší odpolední teploty, které jsou pro veřejnost lépe pochopitelné než celková průměrná teplota za den, pohybovaly od 14°C do 20°C.

A jaké byly teploty loni o Velikonocích?

Loni byly Velikonoce sedmého až devátého dubna a na Velikonoční neděli se maximální teploty pohybovaly většinou od 3°C do 7°C. Takže relativně byly teplejší než ty letošní, ale ne o moc. Tepleji bylo na Velikonoční pondělí s maximy 7°C až 11 °C. Velmi záleží na tom, jestli bereme Velikonoce jako celek, nebo zda se podíváme na jednotlivé dny, protože tam byly teplotní skoky. Tento rok to bylo v pondělí od 3°C do 5°C. Nejchladnějším dnem byla neděle, kdy bylo -1°C až 2°C. Také během dne sněžilo a srážky byly vydatné, na východě Moravy nasněžilo místy až 30 centimetrů sněhu. Loňský rok byl v tomto období celkově teplejší, už na konci března se vyskytovaly teploty okolo 20°C. I letos byla teplejší období, kdy jsme naměřili i přes 10°C, ale byla výrazně kratší.

Čím jsou tyto teplotní rozdíly a výkyvy způsobeny? Jaké faktory se na teplotě podílejí?

Pro jarní období je to relativně typické. Zjednodušeně řečeno, Slunce už má více síly. Pevnina se začíná zahřívat. Na severu je stále studený vzduch, na jihu je teplý a v tomto období jsou mezi nimi největší rozdíly. Záleží samozřejmě na proudění, když je jižní, může k nám proniknout teplá vzduchová hmota, ale když začne proudění od severu, znovu se k nám dostane studený vzduch. Tento rok je to výjimečné tím, že rozložení tlakových útvarů je v podstatě stále velmi podobné. Na některých místech proto dlouhodobě převládá severní proudění. 

Dá se kvůli chladnému jaru očekávat například i extrémně chladné nebo naopak horké léto?

To se nedá odhadovat, žádný vzájemný vzah mezi jarním a letním počasím není. Takže ze současného počasí nelze usuzovat, jaké počasí nás v létě čeká.

Lze v příštích letech očekávat podobné výkyvy počasí?

Nějaké samozřejmě ano, ale nemyslím, že by tu byla nějaká tendence růstu teplotních výkyvů. Nyní si to samozřejmě více uvědomujeme. Člověk má selektivní paměť, takže si zapamatuje spíše výkyvy a extrémy než normální počasí. Může se tak zdát, že podobných jevů přibývá, ale nejspíš to tak není.

Můžeme očekávat změny klimatu v horizontu padesáti let?

Pole některých klimatických modelů změny nastat mohou. Ale musíme si uvědomit, že všechno jsou to pouze modely.  V poslední dekádě se nárůst teploty pozastavil. Tato měření se odklání od toho, co předpovídaly modely, které očekávaly výraznější oteplení v globálním měřítku.

Když je příliš velké teplo nebo příliš velká zima svádí se to na globální oteplování. Souvisí to spolu?

Jen málo lidí si umí představit pojem globální průměrná teplota.  Jak jsem zmiňoval výše, pochopit i to, co je průměrná denní teplota, bývá pro mnohé problém. Je to velmi zkreslená hodnota, která nám nepoví o extrémech, ani o rozdílech mezi dnem a nocí, a už vůbec ne o lokálních extrémech. Průměrná globální teplota a její zvyšování, to jsou velmi zhlazené údaje pro celou planetu, vyjádřené jedním číslem. To, že se až na zmíněné poslední desetiletí teploty zvyšovaly, neznamená, že se v některých lokalitách nemůže i ochlazovat. Teplotní extrémy se často svádějí právě na globální oteplování, ale myslím, že extrémy vždy byly a budou.

Na Slovensku a Maďarsku se zvedají hladiny řek a hrozí povodně, je podobná situace možná i letos u nás v České republice?

Zatím ne, souvisí to se synoptickou situací. Z jihozápadu k nám postupovaly tlakové níže, které s sebou nesly srážky. Morava se sice nacházela ve srážkovém pásmu, ale většina srážek zde spadla ve formě sněhu. Výraznější srážky se objevily na Slovensku, které se nacházelo v teplejším sektoru, takže tam často pršelo a zůstaly tam ještě ze zimy dost velké zásoby sněhu. V České republice se v nejbližším období záplavy neočekávají. Samozřejmě i tento rok, což se dá téměř s jistotou říci, povodně někde budou. Nějaké letní lokální povodně, které jsou spojeny s bouřkami, se vyskytují téměř každoročně. Pravděpodobnost, že by se objevily nějaké velkoplošné zničující povodně, je však nízká. Tento jev je ale možné předpovědět maximálně týden dopředu.

Klíčová slova: počasí, meteorologie, teplotní výkyvy, oteplení

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.