19.03.2013 08:38


Zažít začátek syrské revoluce byl pro mě silný zážitek, říká iniciátorka stejnojmenného hnutí Klára Bažantová

Autor: Kristýna Dušková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Před dvěmy lety na vlastní kůži zažila začátek syrské revoluce, kdy cestovala s revoluční vlnou. Po příjezdu ze Sýrie se o konflikt začala intenzivně zajímat. Nezůstala jen u vyhledávání informací, ale spolu s dalšími studenty, aktivisty a odborníky založila nezávislé hnutí syrskarevoluce.cz. „Usilujeme o vybudování komunity, která společnými akcemi, mediálními výstupy a veřejným působením rozšíří povědomí o syrské revoluci mezi českou společností,“ říká čtyřiadvacetiletá studentka.

Kdy vás napadlo, že byste se mohla v syrské revoluci angažovat?

Před dvěmi lety jsem byla v Sýrii na místě, kde revoluce vypukla, což byl velký podnět. Když jsme přejížděli do Turecka, zastihla nás počáteční vlna. Byl to docela silný zážitek, a proto jsem si doma začala hledat detailní informace a zajímat se o příčiny. Potom jsem začala spolupracovat s brněnskou komunitou kolem brněnské mešity. Sedávali jsme po kavárnách a dělali rozhovory. Díky kontaktům z minulosti mě napadlo dát dohromady Syřany v České republice a zapojit také Čechy, kteří se zajímají o Blízký Východ. Tak vznikla nezávislá iniciativa syrskarevoluce.cz.

Jaké má iniciativa cíle?

Ty cíle byly na začátku hrozně honosné a velké. Chtěli jsme proniknout do médií, ale jako dobrovolnické organizaci se nám to ale nepodařilo. Organizujeme veřejné akce, zveme veřejnost, aby vyjádřila svůj názor, protože na syrskou revoluci existuje rozmanité názorové spektrum postojů. Lidé se zajímají, protože média říkají minimum informací. Výhodu máme v tom, že s námi spolupracují Syřani, kteří v Sýrii žili, mají tam rodiny a tím pádem i informace z první ruky. Hlavním cílem tedy bylo přiblížit dění odborné i laické veřejnosti.

Klára Bažantová zažila začátek syrské revoluce na vlastní kůži.   Autor: Kristýna Dušková

Zapojit se může kdokoli?

Ano, určitě. Všechny akce, které děláme, jsou otevřené veřejnosti, bez přímého pozvání.

Jaký měla úspěch minulá přednáška Syrská revoluce očima česko-syrských občanů?

Akce přilákala strašně moc posluchačů. Hlavně díky tomu, že jedním z hostů byla Sandra Pitarová, kterou v Sýrii asi dva měsíce věznili. Debata byla velmi zajimavá i pro samotné organizátory a pro Syřany to byla super motivace dělat další věci, když viděli zájem lidí debatovat o konfliktu.

Uspořádali jste i sbírku oblečení pro Sýrii. Vzbudila u lidí také takový zájem?

Sbírku začala organizovat pražská Iniciativa pro svobodnou Sýrii. My jsme oblečení směřovali do uprchlického tábora v Jordánsku. V té době ze Sýrie uprchl téměř milion lidí a blížila se zima... Vzbudilo to obrovský ohlas a solidaritu, po pár dnech jsme sbírku museli dokonce stopnout.

Setkala jste se se spoustou lidí ze Sýrie. Co by dělali, kdyby asadovský režim padl?

Myslím, že by jeli domů oslavovat. Většina Syřanů, kteří se v České republice angažují, by se zřejmě začala angažovat ve veřejných věcech i v Sýrii. Bude tam třeba vybudovat občanskou společnost, kterou totalitní režim totálně „zkriplil“. Všichni se báli říct, co si myslí, nedej bože se veřejně shromažďovat nebo dělat zájmové koužky. Stát všechno kontroloval. Lidí se zkušenostmi z občanské iniciativy bude třeba.

A jak se syrská komunita v České republice angažuje v současné době? Nechtějí jet domů a bojovat?

Těžko říct, každý má možnost vrátit se zpět. Myslím, že by i chtěli, ale spíš finančně podporují své rodiny nebo se snaží lobbovat. Většina lidí, kteří se angažují, jsou velmi vzdělaní a dobří ve svých oborech. Dokáží tak shromáždit hodně prostředků.

Dobrým příkladem je umělec Feras Al-Jawabra, který žije v Praze. V Sýrii pořádal pro vysokoškoláky semináře s občanským nádechem a chtěli ho zatknout. Uprchl jen tak tak. Chtěl se vrátit, ale nakonec to neudělal, čeká na azyl a finančně svou rodinu podporuje.

Všichni mají svou verzi, jak se syrská revoluce odehrála. Jaký je váš pohled?

Zažila jsem začátek revoluce, cestovala s revoluční vlnou. Vedle nás jeli lidé naložení v náklaďácích na velká shromáždění. Demonstrace byly ze začátku opravdu mírové, nikdo neměl zbraně, lidé jen stáli a protestovali, nebyli to žádní teroristi. Na to se nesmí zapomenout. Po pár dnech ale přijely tanky a začaly po nich střílet. Až později se zformovala Svobodná syrská armáda. Začal chaos, rabování a také ozbrojený odpor ze strany povstalců. Na syrskou revoluci se musíme dívat jako na dynamický proces.

Obě strany v současné době hlásí vítězství. Jak by podle vás mohl konflikt dopadnout?

Konflikt skončí ve chvíli, kdy se jedna strana vyčerpá. Buď zvítězí v počtu vojáků nebo bude mít podporu ze zahraničí. Zahraničí to ale nebude dělat okatě. Tento konflikt může klidně trvat dalších dvacet let, pokud budou mít obě strany neustálý přísun prostředků. A to je strašné.

Na přelomu března a dubna se chystají Syrské dny v Praze. Půjdete projekt podpořit?

Mám to v plánu. Bude tam zpěvák Wasfi Massarani, kterému se přezdívá syrský Leoš Janáček. Na začátku revoluce sbíral různé popěvky a slogany, které zhudebnil. Písně nahrál v Americe a koncertuje po celém světě. Jeho prorevoluční texty jsou známé po celé Sýrii a lidé je s odvahou zpívají v ulicích.

 Medailon

Studentka Bezpečnostních a strategických studií Klára Bažantová studuje na Fakultě sociálních studií už čtvrtým rokem. Procestovala Turecko, Gruzii, Ukrajinu, Barmu, stála u zrodu nezávislé iniciativy syrskarevoluce.cz a s koalicí NeVePři úspěšně kandidovala do Studentské komory Akademického senátu.

Klíčová slova: syrská revoluce, Klára Bažantová, Syrské dny v Praze, syrskarevoluce.cz

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.