27.03.2011 14:21


Za Hvozd, za krále, za žold!

Autor: Anežka Michnová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

„Maso! Maso!“ povykují temní elfové, skřeti a nemrtví. Maso, po kterém touží, jsou trpaslíci stojící naproti nim. S dlouhými hustými plnovousy a na pohled těžkými zbraněmi vypadají impozantně. „Těšte se! Svážeme vám tkaničky dohromady!“ posmívají se jim jejich protivníci a tlučou sekerami do štítů. Obě vojska si vzájemnými urážkami dodávají odvahu k boji. „Útooook!“ řve jeden z velitelů armád a měkká lesní půda se rozechvěje pod desítkami párů nohou, které vyrážejí vpřed.

Autor: Anežka Michnová

Za Hvozd, za krále, za žold!O několik hodin dříve po krvelačných bojovnících není ani vidu ani slechu. Nachází se teprve na nedalekém parkovišti u zastávky Lesní školka. Někteří ještě v civilu, jiní už v plné zbroji. Je sobotní ráno a kousek za Brnem se schyluje k bitvě na Krvavých pláních. Stanou tam proti sobě čtyři armády, aby navždy umlčely Bubny osudu, které vyvolávají válečné šílenství.

Lidé převlečení za hrdé elfy, drsné barbarky severu a hrůzu nahánějící stvoření temnoty se nechystají na maškarní bál, ale hodlají bojovat za své ideály. V poslední době čím dál oblíbenější larpy mají několik podob. Bitva je nejjednodušší na herecký výkon zúčastněných, ale stejně jako v případě dalších typů larpů, i tady organizátoři oceňují nebo dokonce vyžadují propracované kostýmy a především bezpečné zbraně. Hrozivě vyhlížející palcáty a válečná kladiva jsou ve skutečnosti změkčené molitanem, čímž se podle polní ošetřovatelky Aleny Nekvapilové rozsah zranění zužuje na drobné oděrky a modřiny.

Zpoza šedivých mraků tu a tam vykoukne slunce a zkušení válečníci i úplní nováčci si zatím v míru přátelsky povídají a hodnotí obleky. Největší obdiv sklidí nemrtvý, jehož originální zbroj tvoří skutečné kosti. Vedle klasických sekyr a mečů se v arzenálu zbraní objevují i kuše. Barbarka Perininke  je vlastnicí jedné z nich. „I když je střílení do hlavy zakázáno, občas se to nechtíc stane. Proto mají šipky hroty obalené molitanem,“ ujišťuje Julie Haladová alias Perininke, že její střely nemohou nikoho ohrozit. Kuši jí vyrobil známý, protože v obchodě by stála mnohem více. „Střelbě se sportovně nevěnuji, ale občas si doma zastřílím. Jen tak, bez lidí,“ směje se bojovnice a zároveň studentka knihovnictví na filozofické fakultě.  

„Nejsem trpaslík,“ brání se muž s pravým zrzavým vousem a helmicí. Na důkaz svých slov zamává Pavel Plíšek, který si nechává říkat Azrik, ve vzduchu mečem. „Trpaslíci přece bojují se sekyrami,“ dodává na vysvětlenou.

Správná chvíle na mávání mečem přichází zanedlouho. Objevuje se hlavní organizátor Mersos a udílí poslední pokyny. Ukazuje, kam je dovoleno sekat či bodat. „Zakázané zóny jsou hlava, krk a rozkrok. Jsou tu i dvanáctiletí hráči, proto se kroťte,“ zdůrazňuje naposledy a přejede pohledem mladé lidi rozjařené představou nastávající líté řeže. „Rozsekáme vám zadek,“ syčí malý elf směrem k urostlému barbarovi. Mersos přidá několik pro nezasvěcené nesrozumitelných rad a stovka válečníků a válečnic se s nadšením vrhá do lesa.

„Mám tu asi dvacet elfů a tři gobliny,“ odhaduje v bezpečí Hvozdu sílu vojska velitel lesní stráže Loadrien, občanským jménem Jakub Novotný.

„Ale my jsme lesní běsi,“ brání se divoce vyhlížející bytosti se zeleně pomalovanými obličeji.Za Hvozd, za krále, za žold!

„Dobrá, lesní běsy, co vypadají jako goblini,“ ustupuje Loadrien. V jeho skupině bojuje několik třináctiletých chlapců, kteří se ale konfrontace s dvakrát tak starými a dvakrát těžšími protivníky nebojí. „Krvavé pláně jsou výjimečné nízkou věkovou hranicí. Účastnit se mohou děti už od dvanácti. Získávají tím inspiraci a zkušenosti od starších kolegů,“ pochvaluje si vůdce elfů. Na většině podobných akcí je totiž povoleno bojovat až od patnácti let. Na trhu tedy vznikla mezera, kterou podnikavý student Marek Lhotecký alias Mersos pohotově vyplnil. Vstřícnost organizátorů k mladším hráčům oceňuje i panovník nemrtvých lord Ramiel. „Kromě toho je to jedna z prvních akcí na začátku sezóny. Na bitvy jezdím už osm let a v poslední době jich stihnu asi dvanáct ročně,“ konstatuje temný vládce a přes mrtvolnou vizáž se vřele usmívá.

Že není uspořádání takové akce jednoduché, je jasné už na první pohled. Přestože se Marek Lhotecký s organizací nepral sám, je obdivuhodné, že si v necelých osmnácti letech a se třemi lety zkušeností v bitvách na podobnou akci troufl.

„Bylo mi čtrnáct a chtěl jsem bojovat. Nikdo z lidí, kteří tehdy dřevárny organizovali, si nechtěl vzít za nezletilá děcka zodpovědnost,“ vysvětluje, proč už druhým rokem zařizuje bitvu s nižší věkovou hranicí. Svolení s konáním bitvy je nutné začít shánět několik měsíců předem. Po úspěšném jednání s úředníky práce nekončí. „Vedle zastřešujícího příběhu vymýšlíme úkoly, které předcházejí samotné bitvě a v nichž mají bojovníci změřit své síly. Ovšem uspořádat vícedenní akci je mnohem složitější. Musí se zajistit ohniště, dostatek pitné vody či toalety, což u jednodenního podniku typu Krvavé pláně není nutné,“ vypočítává Mersos a upravuje si kožešinu, která mu sklouzává z ramenou. Přibíhá k němu další z organizátorů s vysílačkou v ruce a oba mizí mezi stromy.

„Držte řadu! Držte řadu!“ rozkazuje Loadrien, zatímco jeho válečníci statečně odrážejí zuřivě útočící nemrtvé toužící po čerstvé krvi. Ještě před chvílí to byli jejich spojenci, s nimiž společně zničili Bubny osudu, které udržovaly zem ve válce. Bitva se chýlí ke konci a vítězství se přiklání na stranu elfů. Z ochraptělých hlasivek zní nadšený jásot. Mrtví se sbírají ze země a všichni čekají na oficiální ukončení, po kterém se část bojujících vydává zapít znovu nabytý mír do blízké krčmy.

Klíčová slova: LARP, dřevárna, bitva na Krvavých pláních

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.