28.04.2014 14:42


Vstřícnost Norů mě neustále překvapuje, říká studentka

Autor: Jílková Gita | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Drsná příroda, velmi přátelští lidé a vysoká životní úroveň. To jsou asociace, které se zřejmě vybaví všem Čechům ve spojitosti s Norskem. Vstřícnost zdejších obyvatel i odlišný přístup ke vzdělávání si na vlastní kůži vyzkoušela studentka Eva Beránková. 

Jednadvacetiletá Eva Beránková vycestovala prostřednitvím programu Erasmus na půl roku do Norska. Žije ve čtvrtmilionovém městě Bergen na mořském pobřeží a studuje na místní University of Bergen. Postupně se seznamuje s mentalitou lidí, systémem školství i krásnou přírodou. S Evou se známe už dlouhou dobu, proto si v rozhovoru tykáme.

Proč sis vybrala zrovna Norsko?

Vždycky mě lákala povaha místních obyvatel, jejich přístup k životnímu prostředí i hodnotám obecně. Navíc se mi líbí systém, jakým vedou domácí a zahraniční politiku. Dalším důvodem byla vysoká úroveň školství a dobrá nabídka kurzů. Popravdě řečeno, ale nebylo Norsko mojí první volbou. Hlásila jsem se na dvě školy do Británie, kam mě ale nevzali. Teprve potom jsem se rozhodla pro Bergen. Dnes jsem za to ráda.  

Norsko přitahuje cizince mimo jiné poměrně vstřícnou imigrační politikou. Myslíš si, že jsou Norové oproti Čechům k cizincům skutečně otevřenější?Eva Beránková na výletě ve Voss. Foto: archiv Evy Beránkové

Norsko je skutečně vstřícnější vůči cizincům. Severské země jsou velmi rovnostářské. Snaží se v tomto ohledu být příkladem pro ostatní země. Lidé jsou vždy ochotní komunikovat, přinejmenším v angličtině. Nikdy by otevřeně neřekli nebo neudělali něco, co by vás jako cizince urazilo či poškodilo. Je to ale prostě proto, že je to zde tradicí, normou a pravidlem a Norové pravidla dodržují a ctí. Přesto lze vypozorovat určitou vzrůstající nelibost vůči menšinám. Za několik posledních desítek let počet přistěhovalců několikanásobně vzrostl. Nálady se radikalizují na obou stranách. Můžeme to vidět třeba na vzestupu některých nových politických stran, které podporují antiimigrační politiku. Nory možná brzy přestane bavit poskytovat svou zemi „cizím“ lidem.

Co tě během pobytu nejvíce překvapilo?

Neustále mě překvapuje přátelskost a vstřícnost místních lidí. V České republice ve škole striktně uznáváme vztah učitel – student. Na úřadech jsem to já, kdo něco potřebuje a úředník se mnou může jednat, jak se mu zachce. V Norsku se učitelé a studenti se oslovují křestními jmény. Výuku zakládají více na výměně názorů a diskuzi, než na pouhém předávání vědomostí učitele studentovi. Na úřadech nebo v obchodě se na mě usmívají, popřejí hezký den. Jsou to maličkosti, ale zlepšují celkovou atmosféru ve společnosti.

Setkala ses s nějakými problémy kvůli kulturním odlišnostem?

Norsko je evropská země, a tak jsem nezažila žádný velký kulturní šok. Rozdíly tady ale samozřejmě jsou. Norové mají oproti Čechům jiný vztah k penězům. Norové peníze mají a často jimi také dost plýtvají. Je to vidět na stavu měst, ulic, budov i na lidech samotných. Mají všechno, co potřebují a z toho plyne i větší spokojenost a vyšší životní úroveň obyvatel.

Historická část města Bergen. Foto: archiv Evy BeránkovéNorské vysoké školy kladou velký důraz na propojení studovaného oboru s praxí. Existuje úzká spolupráce mezi vysokými školami a veřejnou správou i soukromým sektorem. Studentům školy zprostředkovávají stáže nebo rovnou placená místa. Pocítila jsi i ty jako zahraniční studentka tento trend?

Nepocítila. Můj studijní pobyt trvá pouze půl roku. To je příliš krátká doba na zorientování v místní situaci natolik, abych mohla využít těchto možností. Kromě toho, na získání některé z těchto pozic je požadována znalost norštiny. Pouze s angličtinou nepochodíte, protože tu tady berou jako standardní součást vzdělání. Celkově ale můžu říct, že tento trend tu existuje a je mnohem silnější než u nás.  

Jak se liší přístup českých a norských vyučujících?

U nás i v Norsku je výuka rozdělena na přednášky a semináře. Rozdíl je v tom, že zatímco u nás je přednáška záležitostí vyučujícího, tady je jakousi formou konverzace učitele se studenty na zadané téma. Semináře jsou pak vedeny čistě studenty, vedoucí jenom koriguje diskuzi nebo pokládá otázky, když je téma vyčerpané. Za aktivitu student nedostává žádné body jako u nás. Přesto se málokdy stane, že není co říct. V Čechách je aktivita na hodině mnohdy brána jako přílišná horlivost studenta. V Norsku se každý snaží ukázat, co v něm je. Skandinávský vzdělávací systém ale není tak rozvinutý jen díky chování učitelů. Jde tu i o zpětnou vazbu studentů. Čeští studenti mají často tendenci obviňovat vyučující z toho, že s nimi nejednají jako s rovnými.

Pro Norsko je typická krásná a hlavně čistá příroda. Daří se ti během pobytu i cestovat a navštěvovat zdejší přírodní krásy?

Mám zapsané jenom tři předměty, takže časově by cestování reálné bylo. Bohužel Norsko je jednou z nejdražších zemí světa. Pro mě je obtížné vůbec vyjít s finančními prostředky. Samotné stipendium mi pokryje výši nájmu, zbytek platím ze své kapsy. Snažím se proto vybírat místa, která opravdu stojí za to vidět. Norsko je také opravdu severská země, včetně typického počasí. Protože je většina jeho atrakcí přírodního charakteru, je potřeba, aby počasí vyšlo. Takže zatím čekám, jestli se situace zlepší. Chci si Norsko projet během června, kdy už také budu mít po zkouškách.

Setkáváš se i s jinými zahraničními studenty? Pořádáte nějaké společné akce?Kopec Ulriken u Bergenu. Foto: archiv Evy Beránkové

Bydlím na kolejích, jejichž obyvateli jsou skoro výhradně zahraniční studenti. Sdílím kuchyň se sedmi dalšími lidmi. Každý jsme z jiné země, ale skutečně jsme si sedli. Pořádáme národní večery s tradicemi i typickým jídlem z určité země. Jednou z mých spolubydlících je Norka, která nám občas připraví něco z národní kuchyně. Zkusila jsem jelena, lososové ruličky nebo třeba několik druhů norských dezertů. Spolu i cestujeme. V tomto ohledu jsem měla štěstí, nemůžu říct, že by něco podobného zažíval každý.

Doporučila bys ostatním studentům vycestovat během studia do zahraničí? V čem ti to pomohlo?

Vyjet sama do cizí země pro mě vždy bylo výzvou, kterou jsem chtěla podstoupit. Nevěděla jsem, jestli si budu schopna najít přátele, zvládnout školu, postarat se o sebe. Studium v zahraničí vám dá odpověď na všechny tyto otázky. Na začátku pobytu jsem musela řešit spoustu problémů jako zmeškané letadlo, ztracená zavazadla, nefungující platební kartu nebo nezajištěné ubytování. Postupem času pak poznáváte nové lidi a skrze ně kulturu jiných zemí a to formuje vaši osobnost. Do krizové situace Řeků či Španělů se nevžijete prostřednictvím článků v novinách. Mnohem realističtější je, když si o ní budete povídat přímo s nimi. Pobyt mi samozřejmě pomohl zlepšit i jazykové schopnosti a donutil mě přizpůsobit se jinému způsobu života. Více si věřím při jednání s cizími lidmi a lépe se seznamuji. A taky jsem si díky Erasmu uvědomila mnohá pozitiva České republiky, která nevnímáme, dokud je máme přímo před sebou a bereme je jako samozřejmost.

 

Medailon

Jednadvacetiletá Eva Beránková pochází z Havlíčkova Brodu. Na Masarykově univerzitě studuje druhým rokem mezinárodní vztahy a evropská studia. V tomto semestru odjela v rámci programu Erasmus studovat na půl roku do norského Bergenu. Na University of Bergen studuje obor political studies neboli politická studia. 

Klíčová slova: Erasmus, Norsko, studijní pobyt

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Gita Jílková | 07. 05. 2014, 21:20
Vážená paní/slečno Horáková, text, který máte před sebou je publicistickým rozhovorem. Takže ano, dojem studentky z Norů je názor, od toho publicistika je a proto ji píšeme. Pokud hledáte pravdivé informace, hledejte v sekci zpravodajství. Na University of Bergen se doptám a případně bych nesrovnalosti opravila. Jinak celý portál, na kterém se nacházíte, je studentským cvičným médiem pro budoucí žurnalisty. Texty si editujeme navzájem sami v rámci určené skupiny. Každý text projde přes několik lidí, tudíž se může stát, že nějaké písmenko ujede. Nemyslí si, že by bylo třeba podobného hnidopišství, nikdo z nás není profesionál a toto je naše první zkušenost s psaním a editováním.
Verča Horáková | 28. 04. 2014, 17:16
máte zde malou chybku - obor political studies by měl být s velkým P, kromě toho tento obor se na University of Bergen nejmenuje Political Studies nýbrž Comparative Politics. Dále máte chybu ihned v prvním odstavci - místní University od Bergen, dále pak SeverskÉ země. A ještě bych se ráda zeptala na smysl tohoto odstavce: Norové mají oproti Čechům jiný vztah k penězům. Norové peníze mají a často jimi také dost plýtvají. Je to vidět na stavu měst, ulic, budov i na lidech samotných. Mají všechno, co potřebují a z toho plyne i větší spokojenost a vyšší životní úroveň obyvatel. .... Kromě toho to nepovažuji za pravdivou informaci, ale to už je asi spíše věc názoru.