01.03.2014 20:13


Studovat v zahraničí bylo jedním z mých nejlepších rozhodnutí, říká studentka

Autor: Haraštová Vendula | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Michaela Zahnášová studuje druhým rokem psychologii a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Minulý semestr strávila na univerzitě v hlavním městě Turecka v rámci programu Erasmus, kam se vydala studovat psychologii. Od září do prosince tak zažila naprosto jiný přístup ke vzdělávání než je v České republice.

Kdy jste se rozhodla, že chcete vyzkoušet studium v cizí zemi?

Už když jsem nastupovala na vysokou školu, tak jsem určitě věděla, že chci něčeho takového využít.

Proč jste se rozhodla jet na Erasmus zrovna do Turecka?

Hlavní důvod byl asi to, že v Ankaře žijí známí, kteří pracují pro české velvyslanectví. Chtěla jsem vyzkoušet něco nového a exotického. Nikdy mě nelákalo vydat se třeba do Rakouska nebo Německa, protože je tam podobný styl života jako v Čechách. Toužila jsem si vyzkoušet něco naprosto odlišného, což mi Turecko splnilo.

Líbilo se vám tam?Michaela Zahnášová. Foto:Markéta Haruštová

Líbilo se mi tam strašně moc, byla to obrovská zkušenost. Považuji to za jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy v životě udělala. Kdybych mohla, tak se tam bez váhání vrátím.

Jaký byl samotný zápis na Erasmus a výběrové řízení?

Byla to náhoda. Přečetla jsem si nabídku Erasmu, která se posílá hromadně e-mailem každý rok a zaujala mě tam Ankara. Zmínila jsem se o tom před rodiči a ti se pro ten nápad ihned nadchli. Podporovali mě, ať tam jedu a využiji takové příležitost. Tak jsem vyslyšela jejich rady a zkusila poslat motivační dopis s životopisem. Hned napoprvé to vyšlo. Na začátku jarního semestru mi z Erasmu přišlo rozhodnutí, že podzimní semestr  strávím v Turecku.

Neměla jste před odletem strach?

Když jsem v září odlétala, tak jsem měla smíšené pocity. Na jednu stranu to bylo období, kdy jsem kvůli problémům v osobním životě věděla, že opravdu potřebuji být někde jinde, někde hodně daleko. Z tohoto hlediska jsem tuto možnost uvítala a těšila jsem se. Na druhou stranu jsem měla strach z neznáma. Hlavně poslední dny před odjezdem. Bála jsem se toho, že nevím, do čeho jdu, co mě čeká a že tam budu úplně sama.

Co je pro Turecko typické?

V prvé řadě je to kultura. Turecko je asijský stát a to je tam strašně moc poznat. Evropu považují za vzor, kterého chtějí dosáhnout.  Dále je to náboženství. Byla to obrovská zkušenost zažít islám na vlastní oči. Někdy jsem se trochu bála, abych například v mešitě neudělala něco špatně. Třeba některé mešity mají oddělené vchody pro muže a ženy. Problém je v tom, že v mešitách není nijak značeno, kam má kdo jít. Turistům se může stát, že si vchod spletou. Nicméně lidé tam jsou velice vstřícní a otevření, a když se člověk zachová nějak nevhodně, tak ho neodsuzují.

V čem je turecký přístup ke vzdělání jiný?

Škola byla úplně jiná. Chodila jsem na soukromou univerzitu, která se řídila především stylem amerických univerzit. Takže úplně jiný systém, ať už rozvržení školního roku, styl přednášek či zkoušky atd. Všechno bylo úplně jinak. Ze začátku si myslím, že mě to hodně vyděsilo. Říkala jsem si, že nemám šanci to zvládnout. Navíc jsem se děsila toho, že pokud nesplním alespoň dvacet kreditů, tak budu muset vrátit celé stipendium, což je kolem třiceti tisíc korun. Každopádně to nakonec  nebylo tak hrozné. Ve finále si myslím, že ten systém je lepší než u nás. Půl roku v Turecku mi dala mnohem víc než rok tady. Učení je mnohem efektivnější.

V čem konkrétně bylo studium jiné?

Existují tam jenom přednášky, které jsou více podobné našim seminářům. Je tam mnohem méně lidí a spíše jsou zaměřeny na diskuzi. Zkoušky probíhají třikrát za semestr, z nichž se skládá výsledná známka. Student musí samozřejmě napsat i nějaké seminární práce a eseje, které ale nemusí být postaveny na velkém množství odborné literatury. Spíše jsme měli vyjadřovat svůj názor, ať už na nějaké otázky nebo dokumenty. Škola je tam náročnější. Myslím si, že se tam člověk může naučit mnohem více věcí.

Kde jste bydlela?

Bydlela jsem v kampusu, který byl asi hodinu od centra města. Bylo tu úplně vše, co jsem potřebovala, včetně restaurace, kavárny nebo obchodů. Takové malé město samo pro sebe.

Neměla jste problém s komunikací v angličtině?

Rozhodně ne. Myslím si, že to mojí angličtině jenom prospělo. Navíc většina mých kamarádů byli Američani. Nejvíce mi pomohlo normální povídání se spolužáky. Na angličtinu jsem si zvykla celkem rychle. Musím říct, že mi dělalo problém naladit se zpátky na češtinu. I teď se občas přistihnu, že přemýšlím v angličtině.

Máte nějaký zážitek, na který nelze zapomenout?

Nejlepší zážitky mám asi z cestování. Hodně vzpomínám na Tureckou noc, což byl večer v jedné restauraci, kde jsme měli neomezenou konzumaci tradičního jídla a pití. Byly tam například břišní tanečnice a ukázka tradiční turecké svatby, kdy nevěsta jezdí v místnosti na koni. Ve finále jsme pak všichni tancovali venku u obrovského ohně.

Doporučila byste vyjet na Erasmus pobyt ostatním?

Ano, samozřejmě, je to obrovská zkušenost. Na druhou stranu si ale myslím, že to není úplně pro každého. Mám pár kamarádů, kterým bych studijní pobyt v zahraničí rozhodně nedoporučila, hodně při tom záleží na lidské povaze.

Klíčová slova: Turecko, Erasmus, studijní pobyty

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.