29.10.2011 17:03


Studentské praxe: cenné zkušenosti i levná pracovní síla

Autor: Alena Augustová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Zatímco studenti mezinárodních vztahů nebo sociologie tráví svůj volný čas zahrabaní v knihách, budoucí sociální pracovníci, žurnalisté nebo třeba environmentalisté si musí odsloužit i několik stovek hodin odborné praxe. Ačkoliv užitečnost praxí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně zpochybňuje z řad studentů málokdo, jejich kvalitou už si leckdo jistý není.

Brno Zabitý čas, zajímavá zkušenost, příležitost k dobrovolnictví, ale i brigádě. I tak hodnotí někteří studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně svoji odbornou praxi. Jedním dechem ale zmiňují i časovou náročnost, mimo jiné totiž přichází o čas, který by mohli strávit vyděláváním peněz

Miriam Kanioková na praxi nahlédla do chodu neziskových organizací. Foto: Alena Augustová

V zahraničí jsou praxe někdy delší než u nás

Studenti sociální práce si musí splnit praxi ve třech semestrech o celkovém rozsahu víc než čtyři sta hodin. „Praxe jsem se nebála, dělala jsem předtím v několika organizacích dobrovolnici, a praxe je v podstatě takové dobrovolnictví. Jenom jsem se víc dívala, jak pracují profesionálové a dostala jsem se k méně praktickým věcem. Teď mám ale praxi v organizaci, kde pomáhám tvořit metodiku pro dobrovolníky, takže i sama něco vytvářím,“ řekla studentka třetího ročníku sociální politiky a sociální práce Miriam Kanioková. S množstvím hodin problémy neměla. „Snažím se splnit si hodiny za deset týdnů, abych se na konci semestru mohla věnovat škole. Byla jsem na mezinárodní výměně zaměřené na sociální práci a studenti ze zahraničí říkali, že mají ještě víc hodin než my,“ vysvětlila Kanioková. Její spolužačka ale z podoby praxe nadšená není. „Myslím si, že lepší by byla soustavná praxe jako na žurnalistice.  Pokud už by měla být přes semestr, tak jsem pro méně hodin, těžko se to totiž zvládá ke škole,“ uvedla studentka sociální politiky a sociální práce Ivana Kovářová.

K praxi na genderu patří výzkum

Studenti genderových studií mají povinných osmdesát hodin praxe, ze kterých odevzdávají genderovou analýzu organizace. „Jako problém vidím fakt, že vlastně můžeme jít do jakékoliv organizace a v ní udělat výzkum. To se hodí spíš pro sociologickou práci s genderem. Uvítala bych proto spolupráci s organizacemi, které už mají rozpracované nějaké genderové projekty nebo programy,“ řekla studentka třetího ročníku genderových studií Marcela Navrátilová, která pomáhala v neziskové organizaci SOZE, sdružení zabývající se uprchlíky a emigranty, s přípravou volnočasových aktivit pro děti a dospělé.

I přes některé nedostatky zůstává praxe příležitostí opustit svět teorie a vyzkoušet si ji naživo. „Praxe na genderu mě přiměla podívat se na tento obor jinak. Z čistě teoretického studia jsem byla koncem druháku strašně otrávená. Celý obor mi připadal jako takové slovíčkaření. V praxi ve sdružení NESEHNUTÍ jsem zjistila, že mě to natolik baví, že jsem tam i po jejím konci zůstala jako dobrovolnice,“ sdělila studentka genderových studií  Lena Tyltina.

Enviromentalisté praxují tři týdny

Kdo chce získat bakalářský titul na oboru environmentálních studií, musí absolvovat třítýdenní soustavnou praxi. „Pomáhal jsem v organizaci Veronica sázet jedličky, podílel jsem se na organizování Dne Země nebo jsem překládal informační letáček do ruštiny. Moje očekávání to splnilo, ale byl bych radši, kdyby moje praxe byla zaměřená spíš na ekologii. Občas jsem si připadal jako levná pracovní síla,“ vzpomínal student environmentálních studií Yahor Ivashka.

A budoucí novináři nejdéle

V redakcích novin nebo studií televizí či rozhlasu musí strávit dvanáct týdnů v kuse. „Měl jsem nedávno praxi v brněnské MF DNES a tyto tři měsíce považuji za jednu z nejpřínosnějších částí svého studia. I když je takto koncipovaná praxe hodně časově náročná, člověk si z ní odnese naprosto neocenitelné zkušenosti i kontakty. Jen je potřeba místo praxe pečlivě volit, jinak můžou být zkušenosti spíše hořké,“ řekl student třetího ročníku žurnalistiky Lukáš Valášek. Praxe je podle něj i příležitostí k tomu, jak můžou studenti zjistit, jestli je budoucí profese baví. 

Radka Šťávová, která už žurnalistickou praxi v brněnské České televizi absolvovala, má podobný názor. „Mnozí mí spolužáci si stěžovali, že je praxe příliš dlouhá. Mně to naopak uteklo velmi rychle. Hodně jsme se během těch tří měsíců naučila. Navíc jsem díky ní získala práci, v redakci jsem zůstala jako redaktorka online zpravodajství,“ ocenila svou praxi Šťávová.

Klíčová slova: praxe, názory, studenti, hodiny

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.