22.04.2011 12:11


Schopnost dobře číst a psát není samozřejmá

Autor: Veronika Hegrová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Devatenáctiletému Jakubu Nechvílovi dělá potíže čtení a psaní, tedy činnosti, které zdraví jedinci považují za automatické. Přečíst určitý text mu zabere delší čas. Stejně tak při psaní se mu stává, že vynechá písmena nebo je zpřehází, aniž by si to uvědomil. Je totiž dyslektik a dysgrafik.

Autor: Veronika Hegrová

Brno – Lidí s těmito specifickými poruchami učení je v České republice mnohem více. I s poruchou čtení, tedy dyslexií, a ztíženou schopností psaní, dysgrafií, se však dá řádně vystudovat. Většina škol totiž na tato znevýhodnění bere ohled.

„Při přijímacím řízení dáváme dysgrafikům a dyslektikům více času na zkoušku z českého jazyka a z testu obecných studijních předpokladů. Maturitní písemnou práci píšou na počítači,“ uvedla zástupkyně ředitele brněnského gymnázia na třídě Kapitána Jaroše Miluše Přikrylová.

I na vysokých školách přistupují k dysgrafikům a dyslektikům ohleduplně. „Studentům s poruchami učení se dlouhodobě věnuje specializované pracoviště Masarykovy univerzity Teiresiás. Jedná se o středisko zaměřené na pomoc studentům se specifickými nároky. Při přijímacím řízení mají individuálně prodloužený pracovní čas,“ vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Podle ní mohou uchazeči využít i další pomůcky podle kombinace a míry specifických poruch. Není však možné od přijímací zkoušky zcela upustit.Český jazyk dělá dysgrafikům problémy. Foto: Veronika Hegrová

„Moje zkušenosti s vyučujícími na základní škole jsou spíše negativní. Školy většinou oficiálně prezentují, že na dysgrafiky a dyslektiky berou zřetel, ale záleží pak na konkrétním učiteli, jak se zachová. Je paradoxní, že právě učitelka českého jazyka brala na mé potíže minimální ohled,“ uvedl Jakub Nechvíle.

Dyslektici zaměňují tvarově a zvukově podobná písmena. Slova luští nebo si je domýšlejí. Čtení je pro ně velmi namáhavé, často mívají problémy se zapamatováním učiva. „Dysgrafikům zase činí potíže znázornit tvar písmen, proto často píšou nečitelně. Pokud musí psát rychle, vynechávají hlásky, někdy i celá slova. Není však podmínkou, že dyslexie vždy doprovází dysgrafii a naopak,“ sdělila dětská lékařka Radmila Vondráková.

Dětem s těmito problémy se věnují pedagogicko-psychologické poradny. „Pomáháme jim poruchu učení diagnostikovat. Poté doporučíme škole a rodičům další postup a opatření, která mohou přispět ke zlepšení. Nabízíme jim individuální i skupinovou péči. Zaměřujeme se hlavně na předškoláky a na žáky základních škol,“ řekl ředitel brněnské pedagogicko-psychologické poradny Libor Mikulášek. Aby však byla péče smysluplná, je ji podle něj nutné doplnit o práci doma i ve škole.

Děti s poruchami učení musejí někdy snášet posměch okolí za nedokonalé čtení nebo za  chyby, které dělají. Podle psycholožky Jany Brzkovské může mít posmívání spolužáků vliv na  nízké sebevědomí dysgrafiků a dyslektiků. V žádném případě se však podle ní nejedná o nemoci vyžadující pomoc psychologa.

Kromě dysgrafie a dyslexie existují další, méně známé poruchy učení. Podle Vondrákové se jedná o dysortografii, poruchu pravopisu, dyskalkulii, ztíženou schopnost pracovat s čísly, dyspinxii, vývojovou poruchu kreslení, a dysmúzii, poruchu hudebních schopností. Odhaduje se, že specifickými poruchami učení trpí asi deset procent dětí, přičemž se většinou jedná o mírnější formy. Závažných případů jsou asi dvě procenta.

Klíčová slova: dysgrafie, dyslexie, přístup škol

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.