01.04.2013 09:48


Od studia práv utíká k trénování karate

Autor: Kristýna Dušková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Bílá rozevlátá kimona, respekt, úcta. To je svět bojového umění, ve kterém žije jedenadvacetiletá Zuzana Kretíková už od dětství. A je to na ní znát. Má disciplínu, je čestná, slušná a zvyklá na tvrdý režim. „Pamatuji si, že jsem od mala chodila do školy, pak na trénink, doma udělala úkoly a zase nanovo. Ale vždy jsem si našla volný čas pro sebe,“ zdůrazňuje sympatická trenérka tradičního karate. Stejné zásady teď předává svým svěřencům při lekcích.

Autor: Kristýna Dušková

Na první pohled byste asi neřekli, že se Zuzana Kretíková věnuje tradičnímu japonskému umění. Menší štíhlá postava a něžný obličej lemovaný dlouhými vlasy ji zařazuje spíš mezi tanečnice než karatistky. Možná je to i tím, že bojové sporty lidé považují za doménu mužů a že si karatistky představují jako kostilámající mašiny. „Takové představy ve společnosti panují. Dříve bylo karate opravdu spíše doménou mužů, ale třeba můj ročník je, co se žen týče, docela silný,“ říká s úsměvem Kretíková. Dnes karate cvičí čím dál více žen. Čím může něžné pohlaví lákat tento na pohled tvrdý sport? „Je to i kvůli sebeobraně, o jejíž důležitosti se stále více mluví,“ myslí si několikanásobná vícemistryně České republiky. „Díky karate jsem víc ve střehu a mám lepší reflexy. Nevím, jestli bych někoho většího přeprala, ale jsem připravenější na nebezpečí,“ vysvětluje výhody karate při sebeobraně.

Zuzana Kretíková je trenérkou tradičního karate.   Autor: Kristýna Dušková

Karate cvičí i Zuzanina matka, otec a sestra, cestu k bojovému umění si tak našla snadno. „Rodiče vyžadovali, abych se věnovala nějakému sportu, karate mi sedlo, takže jsem u něj zůstala,“ vysvětluje Kretíková. Ale vyzkoušela i jiné sporty a dodnes tíhne k tanci. Pravidelně chodí na lekce zumby a zouku, ráda má i latinskoamerické a standartní tance. „V pubertě jsem propadla i hip hopu, bylo to tehdy hrozně moderní,“ směje se Kretíková.

Zuzana Kretíková jako trénérka karate na první pohled nevypadá.   Autor:Petr Černušek

K trénování dětí se dnes už poměrně zkušená trenérka dostala snadno. Vyústilo to z jejích dlouholetých úspěchů v národních i mezinárodních šampionátech a Zuzana navíc miluje práci s dětmi. Přesto při rozhodování o budoucím vysokoškolském oboru volila práva a ne pedagogiku. „Bála jsem se, že by se z mého oblíbeného zájmu stala každodenní rutina,“ konstatuje Kretíková, které instruktorování karate nabídl její kamarád z oddílu. A tak si budoucí právnička už druhým rokem odskakuje od šprtání zákonů a zákoníků k mnohem akčnější činnosti.

Samotné trénování karate není jen o výuce dětí, ale i o prázdninových soustředěních a hodnocení na závodech. Zuzana škole tradičního karate obětuje spoustu času, dělá to zadarmo, pro svůj dobrý pocit. „Jsem ráda, že jsem se ke karate zase vrátila, měla jsem rok pauzu a neprospívalo mi to,“ vysvětluje. Své svěřence miluje, raduje se při společných úspěších a vzteká se, když je k nim někdo nespravedlivý. „Jsem spíš klidný člověk, ale když se mým dětem děje nespravedlnost, dokážu opravdu zuřit,“ říká.

Kromě mládeže trénuje i dospělé a taky samu sebe. Práce s dospělými je pro ni příjemnou změnou. „Nemusím nikoho napomínat, ať se nebaví a nešťourá v nose,“ směje se. Trénovat samu sebe začala nedávno. Důvod byl prostý, chtěla opět začít závodit a získat lepší formu. O to, že by se nemohla dál zlepšovat, strach nemá. „Karate je životní styl, je to cesta, člověk se má stále kam vyvíjet. Já jsem pořád na začátku,“ vidí svou budoucnost optimisticky Zuzana.

Klíčová slova: karate, Zuzana Kretíková

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.