30.03.2013 21:12


Není obor ten, aby se zavděčil studentům všem

Autor: Barbora Gavendová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Studentský servis

Záleží na tom, co člověk vystuduje, nebo pouze na titulu? Vysokoškolští studenti se i přes dosažené vzdělání často stávají rizikovou skupinou na trhu práce.

Představme si hypotetického studenta, říkejme mu Marek. Marek vystudoval Filozofickou fakultu, obor uměnovědná studia. Je mladý, ambiciózní. Úspěšně absolvoval magisterské studium, dokonce s pár kredity navíc v kapse. Za dobu studia prošel pár stážemi, ve čtvrtém ročníku dokonce vyjel na Erasmus do Španělska, čímž se v životopise neopomene pochlubit. Jaké ale budou jeho vyhlídky do budoucna? Ze statistik Masarykovy univerzity vyplývá, že absolventi humanitních oborů mají horší uplatnění na trhu práce, než studenti s jiným zaměření. Rozdíl mezi nástupním platem absolventa humanitního a technického oboru se může pohybovat až ve výši dvanácti tisíc korun.  Pět let studia, diplomová práce a nakonec vytoužený titul. To vše mají společné studenti všech magisterských oborů. Tak jak je potom možné, že někteří si nacházejí uplatnění hůře než jiní? Produkuje Česká republika nadbytek vysokoškoláků?

Titul z klaunství? Proč ne…

Existuje pomyslné dělení na obory, od kterých se očekává perspektivnější uplatnění, a na obory, které se studují z lásky, nikoliv pro titul. Obor klaunská a scénická tvorba by rozhodně spadal do skupiny druhé, zdání však může klamat.

Pavol Seris

Klaun bakalář. Ačkoliv toto slovní spojení může znít jako úplný nonsens, opak je pravdou.  Většina z nás si pod slovem klaun asociuje pána v pestrobarevném oblečení a s červeným nosem. Na toto, že by člověk potřeboval vysokou školu? Není klaun jako klaun. Největší kapacity v tomto oboru považují klauna za své alter ego. Každý hledal své druhé já, ať už skrz slovní interpretace nebo masky. To byl náš úkol pro první ročník studia,“ říká student klaunské tvorby Pavel Seriš.

Pavel Seriš je úspěšným studentem třetího ročníku klaunské a scénické tvorby na Janáčkově akademii múzických umění. Ke klaunství se dostal náhodou. „Mám vztah k jazykům, tak jsem na Filozofické fakultě vystudoval magisterský obor anglický a norský jazyk, ale zároveň jsem se už věnoval divadlu,“ vysvětluje Seriš. Po dokončení magisterského studia se tedy přihlásil na obor klaunství. Také proto, že tento obor se otvírá jen jednou za tři roky a tím zvyšuje svou exkluzivitu. „První vystoupení jsem měl v Trenčíně, kde mám známé. Nyní mě klaunství živí, a když je hodně vystoupení, vydělám si i třicet tisíc měsíčně,“ dodává. V současnosti vystupuje se svou one-man show po České i Slovenské republice, stal se spoluzakladatelem Trenčínského divadla Neadrtal Teatr a vydal svou první knihu Absurdity naivity. „Svého rozhodnutí přihlásit se na klaunskou a scénickou tvorbu rozhodně nelituju,“ dodává Seriš.

Kvalitní vzdělání je výhoda, není ale rovnocenný ekvivalent k praxi

Vystudovali vysokou školu, diplom v kapse a titul před jménem. Pracovní nabídky by se jim měly hrnout, ale mnohdy se tak neděje. Právě vysokoškolští studenti se díky mnoha faktorům stávají rizikovou skupinou na trhu práce. „Titul nestačí, u většiny studentů postrádám praxi v oboru,“ komentuje PR manažer firmy Renostav Martin Plášek. I přesto, že na oboru klaunství praxe povinná není, reálné uplatnění nachází až sedmdesát procent studentů. Faktem tedy zůstává, že uplatnění se na trhu práce záleží především na individálních schopnostech absolventů a jejich aktivitě během studia.

Klíčová slova: klaunská a scénická tvorba, uplatnění studentů

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.