17.03.2014 17:37


Komentář: Zimní paralympijské hry skončily. Češi se poprvé vracejí bez medaile

Autor: Krinková Nicole | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Ruské město Soči hostilo v únoru olympijské a nedávno i paralympijské sportovce. Zimní paralympijské hry skončily včera večer slavnostním ceremoniálem a čeští reprezentanti se zítra vracejí zpět domů. Zatímco úspěchy sportovců na XXII. zimních olympijských hrách jsou většině nadšených sportovních příznivců velmi dobře známé, povědomí o výsledcích paralympiády už tak jednoznačně dobré není. Je třeba říci, že Česko si na těchto hrách nevedlo nejhůře, ale ani nejlépe.    

Zimní hry paralympioniků v Soči po deseti dnech klání včera večer skončily. Osmnáct českých reprezentantů bojovalo o nejlepší možné umístění ve třech sportech. Největší počet zástupců samozřejmě tvořil sledge hokejový tým v čele s kapitánem Zdeňkem Šafránkem. Alpské lyžování reprezentovali tři sjezdaři – Stanislav Loska, Oldřich Jelínek a Patrik Hetmer s trasérem Miroslavem Máčalou. Snowboarding, úplnou novinku zimních paralympijských disciplín, zastupoval Tomáš Váverka ve snowboardcrossu. Zázemí českých reprezentantů v Soči. Foto: Oficiální facebookové stránky: Patrik Hetmer - alpské lyžování.

Při výčtu paralympijských sportovců mě napadla otázka. Kolik „zarytých sportovních fanoušků“ by dokázalo naše paralympijské reprezentanty a jejich disciplíny takto vyjmenovat bez pomoci předchozího odstavce či souhrnné informace z jiného média? 

Rozhodla jsem se tedy provést rychlý průzkum a zeptala jsem se dvou, mnou účelově vytvořených skupin. První skupina čítala deset náhodně vybraných lidí různého věku, pohlaví, povolání či bydliště, bez ověření jejich zájmu o sportovní dění. Druhou skupinu jsem sestavila z pěti lidí, u kterých ze zkušenosti vím, že se považují za sportovní fanoušky „až za hrob“. Výsledek jaký by asi většina z nás (sportovních negramotů) neočekávala – 3:2 pro desetičlennou skupinu. Nedostatek informovanosti. Chyba médií, řekla bych. 

Média jsou zprostředkovatelem informací. Pokud by neexistovala, nikdo by nepřekypoval ani znalostmi z všeobecně oblíbené olympiády, ať už zimní či letní. Česká televize přenášela přímé přenosy pouze ze zápasů sledge hokejového týmu. Většina respondentů ani nevěděla, že se paralympiáda koná. A kdo projevil podporu reprezentaci alespoň zájmem o výsledky, musel je zoufale pracně vyhledávat na internetových stránkách. A ani tam nebyly dostačující. Média ale ve skutečnosti pouze odrážejí stav a úroveň veřejné podpory paralympioniků reprezentujících Českou republiku. Dlužno říci  zoufalý stav a zoufalou úroveň.

Všechna čest sponzorům, bez nichž by sportovci ani nebyli schopni svůj sport provozovat. Lyžování je obecně velice finančně náročné. Vedle nezbytného vybavení není levná ani účast na závodech v zahraničí, která vyjde pro jednu osobu na jeden pětidenní závod zhruba na třicet tisíc korun. Přitom s handicapovaným závodníkem zpravidla musí jet alespoň jedna doprovázející osoba. Celkový rozpočet na přípravu lze odhadnout ve výši asi 250 tisíc, s asistentem až 450 tisíc korun. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců se přitom na úhradě, a to ještě pouze některých vybraných závodů, jenom podílí. Velkou část nákladů na přípravu tak nese každý závodník sám.  

Má nespokojenost směřuje ke státní podpoře. Zatímco slovenští handicapovaní sportovci dostanou za zlatou medaili v přepočtu až 600 tisíc korun, čeští pouze asi 70 tisíc. Skutečně je naše ekonomika téměř devětkrát slabší než slovenská? Za první místo na olympiádě přitom náš „zdravý“ úspěšný sportovec obdrží zhruba milion korun. Je nezbytné tak výrazně finančně odlišit stejnou dřinu a stejnou reprezentaci země?  

I přesto odjeli sportovci do Soči připraveni svou republiku reprezentovat. Tomáš Váverka přijel do ruského zimního střediska s trenérem Jakubem Flejšarem, který mu věřil na medailové umístění. Bohužel se týmový parťák Evy Samkové na bednu vítězů nedostal. Dokončil však závod na pátém místě. Naopak Patrik Hetmer s trasérem Miroslavem Máčalou doufali alespoň v jedno umístění do první desítky. Startovali ve čtyřech disciplínách, z nichž ve slalomu skončili na osmém a v superkombinaci na sedmém místě. Stanislav Loska, vlajkonoš české paralympijské výpravy, se ve slalomu umístil na dvacátém prvním místě. Oldřich Jelínek ani jednu z nastoupených disciplín bohužel nedokončil.  

Největší zájem díky přímým přenosům vzbuzovaly zápasy sledge hokejistů. V prvním kole základní skupiny podlehli smolně Norsku po nájezdech 1:2, v zápase proti Švédsku získali dva body výsledkem 2:1 také po nájezdech a s nejsilnějším soupeřem ve skupině Kanadou prohráli 0:1. V zápasech o umístění už český sledge hokejový tým neztratil ani bod. Přehrál Koreu i Itálii a získal páté místo. Tým tak obhájil umístění z her ve Vancouveru v roce 2010. 

Poprvé od vzniku samostatné České republiky se reprezentace vrací ze zimní paralympiády bez medaile. Pro úspěch na dalších hrách bude třeba hodně tréninku, hodně dřiny, zdraví, ale také nezbytného štěstí, které tentokrát nepřálo ani hokejistům a na těžkých tratích a ve složitých klimatických podmínkách povětšinou ani lyžařům. Současně nezbývá než věřit, že stát přehodnotí svůj přístup a naděje nejenže nezemřou na nedostatečné finanční zabezpečení (jak se tomu už v několika případech skutečně skvělým sportovcům stalo), ale že k současným reprezentantům se na příštích hrách přidají další. Stejně tak nezbývá než doufat, že se sportu tělesně postižených vyhnou „vnitřní“ problémy, které ohrožovaly účast paralympioniků v Londýně 2012.   

Klíčová slova: paralympiáda, Soči, alpské lyžování, snowboardcross, sledge hokej

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.