06.05.2014 22:31


Kin-ball: tři barevné týmy a obrovský míč

Autor: Doležalová Markéta | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Kin-ball, sport původem z Kanady, měl prvotně zábavnou formou donutit studenty k aktivnímu pohybu. Rozšiřuje se však do celého světa a dostává se mu velké oblibě, ačkoliv se jedná o velmi mladý sport. Výjimečné je, že svými pravidly zapojuje do hry opravdu všechny hráče na hřišti.

Kin-ball je unikátní sport, žádný jiný se mu nepodobá. Jeho pravidla nejsou příliš složitá, a tak jsou nováčči schopni začít hrát velmi rychle. Tvůrcem je québecký učitel tělocviku Mario Demers, který kin-ball přivedl k životu v polovině osmdesátých let minulého století. Jeho cílem bylo vymyslet sport, který bude lidi bavit a přiměje je k pohybu. Po jeho vzniku se nové a nové týmy začaly objevovat i za hranicemi Kanady. Než se tento kin-ball dostal do hodin tělocviku, využíval se též k terapeutickým účelům – například pro děti, které se neumí prosadit v kolektivu.

A jak tedy kin-ball vypadá? Na hřiště, které by mělo mít dvacet krát dvacet metrů, se postaví tři týmy s různými přidělenými barvami – bílou, černou a modrou. Každé družstvo má čtyři hráče a hrají v něm dohromady muži i ženy. Princip hry spočívá v tom, že tři příslušníci jednoho družstva drží míč s průměrem 122 centimetrů a poslední člen týmu ho odpaluje. Než tak učiní, musí zakřičet slovo omnikin (složenina slov omnis a kinesis, v překladu vše v pohybu) a barvu týmu, na který chce útočit. Úkolem týmu, na který se útočí, je chytit míč, aniž by po odpalu spadl na zem. Když se týmu zadaří, je řada s útokem zase na nich. Pokud míč upadne, soupeři dostanou bod. K odpalu jsou tedy zapotřebí všichni hráči jednoho týmu, takže si doslova musí zahrát všichni.

Kin-ball může hrát téměř kdokoliv od dětí až po dospělé. Obavy z velikosti míče nejsou na místě. I přesto, že má v průměru více než metr, váží pouze něco málo přes jedno kilo. Bez problémů ho tedy unesou i malí hráči. Je to kolektivní sport, při kterém je kladen důraz na spolupráci všech hráčů v týmu.

Do České republiky se kin-ball dostal teprve nedávno. Dnes už se hraje na více než 160 základních a středních školách. Důležité základny kin-ballu se nachází v Praze, Hradci Králové, Moravské Třebové a Pardubicích. V soutěžích se rozlišují věkové kategorie, a to na šestou až sedmou, osmou až devátou třídu základních škol, poté následuje kategorie středních škol a vrcholem jsou týmy se členy nad 18 let. Na mezinárodní úrovni spolu kin-ballové týmy soupeří například na Mistrovství Evropy, kde soutěží také česká národní reprezentace. Jejím kapitánem je student Jakub Malík, který pomáhal na Střední zdravotnické škole v Hradci Králové zakládat jedno z prvních družstev v České republice. „Miluju kin-ball, protože je to sport jako žádný jiný. Neexistuje v něm nic jako sólová hra, není tu žádný outsider, který si nemůže zahrát, protože mu nikdo nenahraje,“ vysvětluje svou vášeň pro kin-ball Malík.

Klíčová slova: kin-ball, sport

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.