21.05.2013 18:35


Když drží kluci z vesnice při sobě, tak mohou porazit i velké kluby, říkají florbalisté

Autor: Lenka Kružíková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Jeden den hráčem, druhý trenérem, za týden časoměřičem a někdy i managerem, tím vším jsou členové malého florbalového klubu z Vysočiny. O fungování klubu PSKC Okříšky-Kněžice a o velkých plánech a úspěších jeho týmů vyprávěli Ladislav Kružík a Jan Kourek.

V mnoha českých vesnicích a malých městech existují florbalové kluby. Jen málo z nich však úspěšně hraje mezinárodní turnaje, mistrovství republiky či ligové soutěže se známými týmy z velkých měst. O fungování malého klubu PSKC Okříšky - Kněžice z Vysočiny povyprávěli Ladislav Kružík a Jan Kourek.

Jak dlouho klub existuje, účastníte se jeho vedení už od počátků?

Ladislav Kružík: První amatérské krůčky začal klub dělat v roce 2000. Tehdy založil Josef Kula, pod záštitou Pionýrské skupiny Kamarádi cest Okříšky, sportovní oddíl zaměřený na florbal. Posun na vyšší úroveň nastal v roce 2006, tehdy se klub registroval do České Florbalové Unie. K vedení jsem se dostal poprvé tuto sezonu. Na jejím začátku jsem se stal trenérem A a B týmů a týmu juniorů.

Jan Kourek: Já s vedením pomáhám již třetím rokem.

Kolik má klub hráčů a trenérů, případně lidí, starajících se o zázemí? 

LK: Naše týmy sahají od elévů (pozn. autora: děti do 10 let věku), až po dva týmy mužů. Celkem to znamená sedm týmů, ve kterých hraje přibližně osmdesát hráčů. Trenérská situace je v našem klubu složitá. Máme sice šest licencovaných trenérů, bohužel kvůli nedostatku času jsme aktivní pouze tři. Pro příští sezonu snad již nastane změna. O zázemí se při trénincích starají u mladších kategorií sami trenéři, u starších potom pomáhají s organizací i hráči. Na zápasy s našimi muži jezdí možná jediný kustod působící na Vysočině.  

Je to velký rozdíl oproti větším klubům?  

LK: Velké kluby nebudu hodnotit, protože nelze porovnávat neporovnatelné. My nemáme ani vlastní domácí halu, ve které by mohly hrát týmy starších kategorií a muži. Zápasy proto pořádáme v Třebíči. 

Je těžké v současné době najít nějakého sponzora, obzvlášť pro tak malý klub? 

LK: Zajistit finanční prostředky pro chod klubu naší velikosti je obrovský problém a tak nezbývají jiné možnosti, než čerpat finance z Pionýrské skupiny Kamarádi cest Okříšky. Největším sponzorem je německá firma, která má pobočku v Okříškách. Také získáváme něco z rozpočtů obcí Okříšky a Kněžice, odkud pochází převážná část našich hráčů. I tak tyto peníze sotva stačí na finanční pokrytí nejmladších kategorií, a proto u starších dětí jsou sponzory hlavně rodiče a v pozdějším věku sami hráči a trenéři, kteří musí pravidelně sáhnout do vlastní kapsy.

Stává se, že kluby se kterými se setkáváte, vůbec netuší, kde Kněžice a Okříšky hledat?

JK: To se stává běžně, že neví, odkud jsme, ale doufám, že si to brzy zapamatují. 

LK: Myslím si, že pro některé jsme záhadou i po několika ročnících ve stejné soutěži. Možná vědí přibližně, ale nepředpokládám, že by většina soupeřů z větší vzdálenosti dokázala Okříšky nebo Kněžice zařadit přesněji.

S jakými týmy se potkáváte v lize nebo na turnajích?

JK: Hráli jsme například proti AIK Stockholm, Tatranu Střešovice, Fbc Remedicum Ostrava a spoustě dalších. Je to paráda hrát proti tak velkým klubům, protože když kluci z vesnice drží při sobě, tak mohou takové kluby dokonce porážet.

Jaké jsou největší úspěchy vašich týmů?

JK: Pro náš klub je to asi letošní tažení starších žáků, ti došli až do finálového turnaje mistrovství republiky. Ale najde se spousta úspěchů, kterých si velmi ceníme. Například vítězství na turnaji na Stupavě nebo medaile z Hummel Open Game Brno. Dále postup do druhé ligy juniorů, postup dorostu do první ligy nebo třetí místo ve třetí lize mužů, je toho ještě hodně. 


Kam byste chtěli klub v budoucnu směřovat?

JK: Hlavně se chceme začít soustředit co nejvíce na mládež, abychom mohli dosahovat stále výborných výsledků jako dosud. Máme v plánu nějaké nábory a různé akce, ve kterých chceme nalákat do klubu nové naděje. 

Od kdy hrajete florbal?

LK: Aktivním členem jsem od roku 2008, to jsem začal hrát ligu Vysočiny starších žáků.

JK: Florbal hraju od šesti let, takže to je letos už dvanáct let, co jsem držel poprvé florbalku v ruce. Mimochodem byla ze dřeva.

Kde vidíte svou budoucnost ve florbale?

LK: Z pozice trenéra bych se rád dál věnoval trénování starších kategorií a rozšiřoval si svoje znalosti a vědomosti pomocí školení a licencí. Co se hráčské kariéry týče, možná příští sezonu naskočím v B týmu mužů a dále se uvidí.

JK: Můj cíl je dotáhnout to s naším A týmem co nejdále. 

Stojí vám to za ty starosti, nechtěli bystě někdy být spíše jen součástí velkého týmu, kde by za vás všechno zařídili jiní?

JK: Někdy si říkám, že už na to kašlu a nebudu nic dělat, ale to mě za chvíli přejde. Když vidíte, jak se vám například povede uspořádat autobusové zájezdy fanoušků na zápasy, tak vám to vleje novou krev do žil a chcete zase něco nového. Na další sezonu mám spoustu nových nápadů pro naše fanoušky, tak doufám, že je potěšíme.

LK: Přiznám se, že občas bych nejraději vzal všechny trenérské věci a vyhodil je z okna na ulici, ale myslím si, že bych toho brzy litoval. Určitě by bylo hezké trénovat ve velkém klubu, nemuset stále utrácet svoje finance za trenérské potřeby, týmové mikiny, trička a prakticky všechno, co se florbalu týká. Nemuset vstávat ve čtyři hodiny ráno a řídit na zápasy přes půl republiky. Mít při zápase asistenty a zdravotníky, u nás tyto funkce vykonávají rodinní příslušníci, přítelkyně a kamarádi. Na druhou stranu, není nad ten pocit, že to, co člověk udělal pro klub, nese ovoce. Porazit soupeře, kteří tuší jen to, že je přehráli kluci z nějakých vesnic, o kterých vědí jen to, že se nachází někde v České republice, to si asi mnoho trenérů neprožije.

 

Ladislavu Kružíkovi je 20 let. V letošním roce končí studium na Střední škole řemesel v Třebíči, od září by chtěl nastoupit na vysokou školu v Brně. Od roku 2012 je držitelem licence florbalového trenéra.

Jan Kourek je o dva roky mladší a končí studium na Střední škole technické v Jihlavě. V průběhu loňské sezony dostal nabídku k přestupu do florbalového týmu Billy Boy Mladá Boleslav. Florbalu se věnuje i jako rozhodčí.

 

Úvodní fotografie: PSKC Okříšky - Kněžice

Klíčová slova: florbal, rozhovor

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.