21.03.2011 15:23


Hory mám v krvi, říká záchranář horské služby

Autor: Jakub Fabík | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Horský záchranář Petr K. pracuje přes zimní sezonu v lyžařském středisku Jánské Lázně v Krkonoších. Jeho práce je náročná na fyzičku i na psychiku. Přesto by ji nevyměnil.

Pokud se vám poštěstilo a měli jste tu možnost navštívit některé z českých lyžařských středisek, mohli jste je vidět pohybovat se na sjezdovkách. Nebo jak je ostřížím zrakem pozorují z prostor svých stanic. Většina z nás však s nimi do kontaktu nepřijde. Ta stejná většina by nejspíš řekla naštěstí. Pokud jsme totiž nuceni se na ně někdy obrátit, stojí za tím většinou úraz, nehoda, či jiné neštěstí, které zapříčinilo to, že potřebujeme jejich pomoc. Tak či onak, příslušníci horské služby tu pro nás jsou dvacet čtyři hodin denně a jsou ochotni podat pomocnou ruku komukoliv, kdo se v horách dostane do nesnází.

Příslušníci horské služby. Foto: www.hscr.cz.Jedním z nich je i čtyřicetiletý rodák z Pece pod Sněžkou Petr K. „Hory mám v krvi,“ říká. V horské službě pracuje už sedmnáct let. Přes léto má sice jiné zaměstnání, ale v zimě se vždy rád vrací zpátky do hor a dělá práci, kterou dělal už jeho otec. „Můj tatínek byl čtyřicet let v horské službě jako profesionál. Takže by se dalo říct, že jsem to po něm podědil,“ svěřuje se. Pracovat v horské službě však není jen tak. Žadatel o takovou práci musí splňovat mnoho podmínek. „Pokud se chcete stát členem, musíte být fyzicky zdatný, mít zkušenost s horolezectvím, zdravovědou a také znát místopis toho pohoří, kde chcete sloužit. Samozřejmě musíte být taky zdatný lyžař,“ vyjmenovává. Pokud však tyto podmínky splníte, máte možnost vykonávat práci, ve které se nikdy nenudíte. „Teď na konci sezony je sice méně práce. Ale v lednu a únoru máme v celých Krkonoších třeba i přes 200 výjezdů za víkend. To se prakticky nezastavíme,“ vysvětluje. Samotné výjezdy se svým charakterem také liší. Někdy jsou veselé, někdy smrtelně vážné. „Zrovna předevčírem jsme museli jet nahoru pro nějaké kluky, co se tak opili, že ani nebyli schopni svézt se na lyžích dolů. To byl jeden z těch jednodušších výjezdů," popisuje záchranář. Hned však přidává příběh s ne tak šťastným koncem. Ženu zavalenou lavinou našli již mrtvou. „To jsou pro mě ty nejhorší výjezdy. Když už tomu člověku nemůžeme nijak pomoci. To je potom i nápor na psychiku,“ přiznává

I když Petr pracuje v horské službě pouze přes zimní sezonu, ani v létě tento záchranný sbor nespí. Jeho kolegové, kteří pracují v horách celoročně, se přes léto starají o značení vysokohorských cest. „Kromě toho v létě hlavně sundáváme lidi, co uvíznou s padákem nebo paraglidem ve stromech. To se stává častěji, než by většina lidí čekala.“ Tím však působnost horské služby nekončí. Například během pátrání po tehdy pohřešované Anně Janatkové nabízeli horští záchranáři své pátrací psy, kteří jsou vycvičeni pro hledání osob zavalených lavinou. Z neznámého důvodu však policie jejich schopností nevyužila. „Během podzimních povodní na Liberecku ale i těch velkých před deseti lety na Moravě našich služeb už naštěstí využili. To je dobře, my totiž vždy rádi pomůžeme kdekoli, kde je potřeba,“ prohlašuje odhodlaně Petr.

Klíčová slova: horská, služba, záchranář, hory, feature

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.