22.03.2013 06:56


Aktuálně: Na půdě Fakulty sociálních studií se debatovalo o přímé volbě prezidenta

Autor: Eliška Čermáková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Jaké důsledky přinesla přímá volba prezidenta pro český politický systém? Jak se tyto důsledky projeví? Měl by být prezident nadstranický? Na tyto a jiné otázky odpovídali odborníci na konferenci s názvem Český prezident ve srovnávací perspektivě, která se konala včera na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Zleva Michal Kubát, Lubomír Kopeček, Jan Kysela, Anna MatuškováBRNO – Konference Český prezident ve srovnávací perspektivě se konala včera v aule ve třetím patře Fakulty sociálních studií ve spolupráci s Mezinárodním politologickým ústavem a nadací Konrad Adenauer Stiftung. Cílem konference bylo přiblížit návštěvníkům průběh a důsledky historicky první přímé volby prezidenta v České republice. Mezi diskutujícími se objevili odborníci z řad politologů, právníků a mediálních expertů.

Konferencí provázel vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Vít Hloušek, který v úvodu představil řečníky a jednotlivé části konference. Konference byla rozdělena do dvou panelů podle témat. První část se věnovala přímé volbě a postavení českého prezidenta v politickém systému. „Konference má za cíl reflektovat změny v ústavním pořádku a porovnat je se systémy ostatních zemí střední Evropy,“ uvedl moderátor prvního bloku, politolog Lubomír Kopeček.

Dopoledne se představili v roli řečníků Michal Kubát a Jan Kysela z Karlovy Univerzity a Anna Matušková působící jak na Karlově, tak na Masarykově univerzitě. Čtvrtý řečník, Bohumil Pečinka z časopisu Reflex, se nedostavil kvůli nemoci. Každý z rétorů představil svůj pohled na přímou volbu v kontextu svého oboru. „Přímá volba prezidentovi nepřináší reálnou výkonnou moc, pouze posiluje jeho pozici v systému,“ řekl Kubát, který se zabývá politickými systémy zemí střední Evropy. Jan Kysela se téma projednal z pohledu ústavního práva. „Nařízení v ústavě mohou vždy znamenat něco jiného, podle toho, jaké postavení prezident v daném systému zaujímá,“ uvedl Kysela. „Změnil se jak způsob volby, tak i odpovědnost prezidenta,“ dodal. Anna Matušková se věnovala prezidentským kampaním, především kampani Karla Schwarzenberga, na které se osobně podílela. „Nejvýraznější změnou byl způsob vedení kampaně, začaly být personalizované, a do popředí se dostaly skupiny podporovatelů v čele s významnými osobnostmi,“ uvedla Matušková. Po každém příspěvku následoval prostor pro otázky diváků.

Druhý panel konference, který byl obsazen zahraničními hosty, následoval po obědové pauze. Tato část byla věnována kompetencím prezidentů v zemích střední Evropy. „Přímá volba je politicky velmi relativní, situaci v České republice je nutné vnímat v komparativní perspektivě se středoevropskými zeměmi,“ řekl Hloušek. Druhého bloku se zúčastnili odborníci Karsten Grabow z Německa, Jacek Sroka a Piotr Sula z Polska, Attila Horwáth a Gábor Dobos z Maďarska a Peter Spáč ze Slovenska.

Bohatá účast na konferenci byla podmíněna výběrem řečníků i aktuálností diskutovaného tématu. Mezi návštěvníky se objevili studenti a absolventi Masarykovy univerzity i jiných vysokých škol. Studentka politologie Barbora Gavendová ocenila aktuální téma konference. „Nejvíce mě zaujal příspěvek Anny Matuškové, který umožnil divákům nahlédnout do praktického fungování prezidentských kampaní,“ řekla Gavendová. Po skončení konference připravili organizátoři pro návštěvníky malé pohoštění v podobě rautu v atriu školy. Veškeré organizační záležitosti měl na starosti tým složený převážně ze studentů Fakulty sociálních studií. „I přes náhlé zrušení účasti Bohuslava Pečinky, probíhalo vše bez větších komplikací,“ uvedl organizátor konference Vratislav Havlík.

Klíčová slova: Český prezident, přímá volba, konference, Fakulta sociálních studií

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.